Pozvete mne na kávu?

A sdílejte se mnou moje příběhy...
Píšete mi, že vás příběhy z mých ‚carlsbader‘ zákoutí baví. Píšete, že jdete pod povrch, stejně jako já. Pokud se vám tenhle text líbil a chcete, abych v psaní pokračoval – ať už jde o další černé příběhy, nebo šumavské vzpomínky – můžete mi poslat virtuální kávu.
Stojí to zhruba jako jedno espresso v Puppu, ale pro mě je to palivo, které mi pomáhá neztratit se v příběhu. A mimochodem, získáte tím dobrý pocit, že jste tenhle článek nenechali jen tak proplout internetem.
Psaní, ať už ho vnímáte jakkoliv, je práce.
Každý den, každou noc, milóny myšlenek a slov. Snaha je utřídít do celku, který cokoli změní váš názor na věc o které píši. Změní, upraví nebo doplní.
Ano, šel jsem cestou Pentalogie – Dvě tváře měsíce – dokončuje se korektura, Nelítostně 2026 – je v práci grafika, Kainovo znamení, Andělé samoty a Prsty ve větru. Ze všech jsem vám, mým čtenářům věnoval ochutnávku.
